Magnetické systémy

Jako magnetický systém je označován permanentní magnet, opatřený jedním nebo více vodítky resp. pólovými nástavci z magneticky měkkého železa. Tvarem a velikostí permanentního magnetu a jeho pólových nástavců lze magnetický tok ovlivnit tak, že vystupuje do okolního prostředí pouze na předem stanoveném místě a tam dosahuje optimálního účinku. Jak lze s pomocí magneticky měkkého železa zvýšit upínací resp. přídržnou sílu, bylo již znázorněno dříve (viz „Stanovení přídržné síly trvalých magnetů“).

 

Nejčastěji používané typy magnetických systémů:

 

1. Tzv. „otevřený magnetický obvod“, ve kterém nejsou použity žádné magneticky měkké příložky, mag­netický tok není odkloněn resp. soustředěn a vystupuje rovnoměrně z celého povrchu permanentního magnetu.

2. Permanentní magnet na magneticky měkkém železe. Velká část magnetického toku prochází magneticky měkkým železem, neboť jeho magnetická vodivost je podstatně větší, než magnetická vodivost okolního vzduchu.

3. Magnet se dvěma pólovými nástavci z magneticky měkkého železa, často používaný při upínání fero­magnetických předmětů.

4. Magnetický systém, u kterého je zřetelně patrné, že téměř veškerý magnetický tok je soustředěn do mag­neticky měkkého železa. Pouze velmi malý počet siločar magnetického pole vybočuje ze systému do okolního prostředí. Také tento tzv. hrníčkový nebo zvonovitý typ magnetického systému se užívá převáž­ně v upínacích systémech.

 

 

ZPĚT          VPŘED