Toxikologie a radioaktivita

Feritové permanentní magnety náleží k materiálové skupině sintrovaných oxidových keramik a jejich použití nepůsobí téměř žádné ohrožení zdraví. Některé isotropní permanentní magnety obsahují barium a za určitých podmínek, např. v kyselém prostředí, mohou být minimální množství této látky uvolněna. Jelikož je barium těžký kov, je vhodné přednostně používat permanentní magnety strontnaté.

 

O toxicitě kovů ze vzácných zemin a jejich sloučenin je známo velmi málo. Platily dlouho za napros­to nejedovaté a byly dokonce z části používány v medicíně k terapeutickým účelům. Jako zdroj nebezpečí v oblasti mechanického opracování je významné vdechování prachu, zvláště obsahuje-li kobalt. Vdechová­ním rozpustných solí jako ve vzduchu vznášejících se látek dochází k jejich nepatrnému vstupu do krevního oběhu. Resorpce nepatrného množství při vstupu do trávicího ústrojí je brána naproti tomu jako nevýznamná. Ve vyhláškách o pitné vodě nejsou uvedeny žádné mezní hodnoty pro kobalt. Pokusy prokázaly odolnost permanentních magnetů SmCo vůči neutrálním a alkalickým médiím. Z důvodu metalického charakteru slou­čenin není dána žádná odolnost vůči kyselinám. Přírodní samarium, hlavní součást permanentních magnetů SmCo, obsahuje asi 15% z isotopu 147Sm. Přesto jsou zevní kontakty naprosto bezproblémové. Permanentní magnety NdFeB jsou známy jako velmi korozívní a rozkládají se už ve vlhké atmosféře. Třebaže jsou kusy bezpečné, měli bychom se přesto vyvarovat příjmu prachu a volných částic.

 

Jsou-li permanentní magnety vystaveny radioaktivnímu záření, může dojít k narušení jejich struktury de­fekty. Tím mohou být ovlivněny strukturně závislé vlastnosti jako koercitivní intenzita magnetické pole (Hc), magnetická indukce (B) a remanentní magnetická indukce (Br) přímo, vnitřní vlastnosti jako sytící magneto­vání a Curie-teplota nepřímo. Magneticky měřitelné změny vznikají teprve při dosažení definované intenzity záření, která je variabilní podle druhu materiálu. Neexistují-li doposud ještě žádné spolehlivé mezní hodnoty, byly prokázány v jednotlivých experimentech při silných ozářeních poškození či změny. Například způsobuje záření v oblasti 5,4.1018 termických a 1,2.1017 rychlých neutronů na cm2 při 50°C tříprocentní snížení sytící­ho magnetování u Fe2O3, který je základním kamenem magneticky tvrdých feritů. Magnety NdFeB vykazují ztrátu magnetování o více než 50% při protonovém záření s ekvivalentním zatížením 4.106 rad a totální ztrátu při hodnotě 4,5.107 rad. Magnety SmCo ukázaly signifikantníporuchyteprvepřihodnotách109 až 1010 rad, přičemž Sm2Co17 je citlivější než SmCo5.

 

Trvalé magnety náleží k materiálové skupině oxidová keramika (ferity), kovů (sintrované magnety ze vzác­ných zemin) nebo k plastem pojené keramice či plastem pojenému kovu. Tomu odpovídají i jejich chemické a fyzikální vlastnosti. Podle způsobu použití může být požadována povrchová ochrana formou povlakování.

 

Oxidová keramika je relativně odolná vůči vlhkosti, rozpouštědlům, louhům, slabým kyselinám, solím, mazadlům a škodlivým plynům. V určitých aplikačních oblastech se doporučuje použití strontnatého feritu, neboť barium je těžký kov.

Tyto kovové permanentní magnety jsou téměř beze zbytku tvořeny stabilními intermetalickými fázovými částicemi. Jsou při nízkých teplotách relativně odolné vůči vlhkosti, rozpouštědlům, louhům, slabým kyse­linám, solím, mazadlům a neutrálním škodlivým plynům. Magnety jsou ovšem napadány koncentrovanými kyselinami a solnými roztoky. Vodík vede dlouhodobě k rozkládání a ke ztrátě magnetických vlastností. Ko­vovým nebo plastovým povrstvením se lze chemických účinků vyvarovat nebo je podstatně omezit.